Až donedávna si vědecká obec myslela, že rostliny jsou organismem bez inteligence a bez duše. Moderní věda však na základě svých pokusů a měření zjišťuje, že rostliny mají nejen duši a inteligenci, ale také zažívají emoce podobné těm lidským a snaží se s námi komunikovat.
Budhismus věří v šest cest reinkarnace – lidskou, zvířecí, rostlinou, nerostnou (například kameny) a reinkarnaci ve vyšší a nižší dimenzi. Je-li budhistická teorie správná, pak i rostliny mají duši.
Kniha Největší záhady světa – Zázračné události
V knize Největší záhady světa – Zázračné události od autora Franka P. Jonese se můžeme dočíst o vědeckých objevech a měřeních, které dokazují, že rostliny jsou živé a mají duši:
„Například dr. Tetmajer-Przerwa zjistil za pomoci citlivých virgulí v rukách senzibilů, že i pokojové rostliny mají okolo sebe zvláštní energetický obal – auru, podobně jako člověk a ostatní živočichové.
Rostlinná aura byla porušena, pokud se rostlina necítila zcela v pořádku, trpěla suchem či nadměrným zaléváním anebo se cítila ohrožena. Ohrožena?
Asistentka dr. Tetmajera-Przerwy dostala při jednom pokusu za úkol „ohrožovat“ velice odolnou rostlinu, kterou většina lidí zná pod názvem blázen. Asistentka přidělila bláznovi jméno Elza. Každého rána po příchodu do práce celých sedm dnů ubližovala Elze ostrými nůžkami, odstřihovala jí listy a zraňovala ji na hlavním stonku.
Tetmajer-Przerwa zjistil, že Elza poděšeně reaguje, kdykoli se k ní asistentka přiblíží. Elzina aura se vychylovala proti asistence, jako by vytvářela ochranný štít. Elza dokázala přesně rozlišovat nebezpečí od konkrétních osob. Když se k ní přiblížila druhá asistentka, oblečená stejně jako její kolegyně, Elza zůstala v klidu, ale znejistěla, když i druhá asistentka vzala do rukou nůžky.
Dr. Tetmajer-Przerwa se svými experimenty pokračoval i v průběhu šedesátých a sedmdesátých let. Ujistil se o tom, že rostliny vnímají podněty zvenčí a reagují na ně mnohdy stejně citlivě jako živočichové a člověk. Prokázal, že stromy v lese doslova „umírají hrůzou“, kdykoli se k nim s pilami přiblíží lesní dělníci. „Pláčou bolestí“, jsou-li podtínány. „Dokonávají“ ještě mnoho dnů po svém pádu v bolestivé agónii. Pokojové rostliny naopak „milují“ ty, kdož je ošetřují a zalévají, jsou lhostejné k lidem, kteří okolo nich pouze procházejí, „nemají rády alkoholiky a kuřaty“, „bojí“ se dětí a zvířat, protože jsou nevypočitatelní.“
Další pokus, který je v knize popsán se týká dr. Powerse, který se snažil pochopit řeč rostlin. Powers pěstoval ve skleníků rostlinu Hedera Helix, které se v Evropě lidově říká břečťan. Poté co dr. Powers rozluštil řeč své rostliny, tak zůstal šokován. Rostlina mu sdělila: „Pusť mě ven!“ Z toho Powers usoudil, že se rostlině ve skleníku nelíbí a chtěla by být venku ve spojení s přírodou.
Břečťan je rád když se může venku na čerstvém vzduchu rozlézat a čerpat energii ze slunečního svitu.
Kniha Falun Dafa
Poněkud duchovní pohled na věc má zakladatel budhistické kultivační praxe Falun Gong pan Li Hongzhi. Ve své knize Falun Dafa říká:
„Všechno má inteligenci. Moderní věda už uznává, že rostliny mají nejen vlastní život, ale i inteligenci, myšlenky, pocity, a dokonce i nadsmyslové schopnosti. Když vaše třetí oko dosáhne úrovně zraku Zákona, objevíte, že svět vypadá úplně jinak. Když vyjdete ven, skály, stěny, a dokonce i stromy k vám budou promlouvat. Všechny věci mají život. Jakmile je věc vytvořena, vstoupí do ní život. To jen lidé žijící na Zemi rozdělují látky na organické a anorganické.“
Kniha Zhuan Falun
Pan Hongzhi dále v jiné knize s názvem Zhuan Falun o rostlinách říká:
„V buddhismu se mluví o koloběhu převtělování a o tom, že byste po převtělení mohli být rostlinou. Takto se o tom mluví přinejmenším v buddhismu. My o tom takhle nemluvíme, ale řeknu vám, že i stromy jsou živé. Nejenže mají život, ale mají i myšlenkovou činnost velmi vysoké úrovně.
Uvedu k tomu příklad. V Americe žije člověk, který se zaměřuje na studium elektroniky a učí, jak používat detektory lži. Jednoho dne dostal náhlou inspiraci a připojil dvě elektrody detektoru lži k rostlině dračinci a zalil jí kořeny. Pak zjistil, že jehla detektoru lži rychle načrtla křivku stejnou jako ta, která se zakreslí, když lidský mozek vytvoří krátký okamžik vzrušení nebo štěstí. Ohromilo ho to – jak by mohly mít rostliny pocity?! Téměř chtěl křičet do ulic: ´Rostliny mají pocity!´ Povzbuzen touto příhodou zkoumal v této oblasti dále a udělal mnoho pokusů.
Jednou dal dvě rostliny vedle sebe a požádal svého studenta, aby jednu z nich před tou druhou rozdupal. Potom vzal tu druhou rostlinu do pokoje, připojil ji k detektoru lži a požádal pět svých studentů, aby jeden po druhém vešli do pokoje. Když do pokoje vstoupili první čtyři studenti, rostlina nereagovala. Ale když do pokoje vstoupil pátý – ten, který zničil tu druhou rostlinu – ještě než přistoupil blíže, jehla rychle nakreslila křivky, které se objeví pouze tehdy, když má člověk strach. To ho skutečně ohromilo. Říká nám to něco velmi důležitého: vždy jsme se domnívali, že lidé jsou vyšší bytosti, že mají smyslové orgány, které mohou rozeznávat různé věci, a že mají mozek, který umí věci rozebírat. Tak jak je možné, že rostliny mohou rozeznávat věci? Neznamenalo by to, že také mají smyslové orgány? Kdyby v minulosti někdo řekl, že rostliny mají smyslové orgány, že mají mysl, která uvažuje, že mají city nebo že jsou schopny rozeznávat lidi, ostatní by řekli, že takový člověk věří na pověry. Navíc se zdá, že rostliny dnes v určitých ohledech překonaly dnešní lidi.
Jednoho dne připojil rostlinu k detektoru a uvažoval: „Jaký pokus bych měl udělat? Zkusím jí spálit listy ohněm a uvidím, jak zareaguje.“ Při této jeho úvaze – dokonce předtím, než něco udělal – jehla rychle nakreslila křivku, stejnou jako ta, která se vytvoří jen tehdy, když někdo volá o pomoc a jeho život je v nebezpečí. Této nadsmyslové schopnosti se v minulosti říkalo čtení mysli. Je to lidská vrozená schopnost, instinkt. Ale dnešní lidstvo se pokazilo. Abyste tyto schopnosti opět získali, musíte se kultivovat od začátku a musíte se vrátit ke svému původnímu, pravému já a ke své původní povaze. Ale rostliny je mají a vědí, co si myslíte. Zní to dost neuvěřitelně, ale byly to skutečné vědecké pokusy. Dělal různé pokusy, včetně ovládání na dálku z velkých vzdáleností. Zveřejnění jeho práce vyvolalo ve světě velký rozruch.
Botanici po celém světě včetně těch našich začali v této oblasti vlastní výzkum a už to dále nelze považovat za pověru. Minule jsem to vyjádřil takhle: čeho naše lidstvo dnes bylo svědkem a co bylo vynalezeno a objeveno, stačí k tomu, aby se změnily naše současné učebnice. Ale staré způsoby myšlení stále ještě mají na lidi velký vliv, a tak se lidé tyto věci zdráhají uznat a nikdo je systematicky neuspořádává.“
Facebook komentáře