Kniha „Poselství od protinožců“ od Marlo Morganové představuje fascinující příběh americké lékařky, která se vydala na nečekanou a hluboce transformativní cestu mezi australskými domorodci – Aboridžinci z kmene Opravdových lidí.
Tato kniha, která se stala světovým bestsellerem, nabízí čtenářům vhled do unikátní kultury a životních principů tohoto prastarého kmene, který žil v 70. letech v harmonii s australskou přírodou a praktikoval spirituální dovednosti, které jsou pro západní svět téměř neuvěřitelné.
Rozhodl jsem se proto, že budu citovat z této knihy a vy se tak v krátkém článku dozvíte, jak Opravdoví lidé žili, jaké je jejich poselství pro lidstvo a proč se jako kmen rozhodli již nemít další potomky.
Život Marlo Morganové mezi Opravdovými lidmi
Marlo Morganová strávila tři měsíce svého života u Opravdových lidí.
Marlo Morganová, původem Američanka, se ve své profesi lékařky dostala do kontaktu s mnoha lidmi různých kultur. Její život se však zásadně změnil, když přijala pozvání k návštěvě australské buše, kde se setkala s kmenem Opravdových lidí. Tito domorodci ji přizvali na cestu, která se stala nejen fyzickým putováním napříč drsnou australskou krajinou, ale i hlubokou duchovní proměnou.
Morganová o opravdových lidech v knize píše:
„Tihle lidé říkají, že jsou na zemi od počátku věků. Je vědecky dokázáno, že domorodci obývají australský kontinent už nejméně padesát tisíc let. Je úžasné, že po takové době nezničili lesy, neotrávili vodu, neohrozili živočišné druhy ani nijak jinak neznečistili životní prostředí, a přitom se jim dostává přístřeší a tolik jídla, kolik jen potřebují. Hodně se smějí a málo pláčou. Žijí dlouho, produktivně a zdravě a odcházejí z tohoto světa s plným vědomím své spirituality.“
Telepatie a další neobyčejné schopnosti
Jedním z nejúžasnějších aspektů života Opravdových lidí, který Morganová popisuje, je jejich schopnost komunikovat telepaticky. Tato dovednost jim umožňuje předávat myšlenky a emoce bez potřeby slov, což přináší nový rozměr do jejich mezilidských vztahů a kolektivního vědomí.
Další pozoruhodnou schopností je jejich dovednost najít vodu v nehostinné poušti. Morganová v knize popisuje, jak tito domorodci dokáží intuitivně nalézt zdroje vody podle výparů, nebo vlastností terénu. Tato schopnost je výsledkem tisíciletí harmonického soužití s přírodou a hlubokého porozumění jejím zákonitostem.
Opravdoví lidé také ovládali umění beze stopy zmizet, což jim umožnilo se ztratit v krajině před nepřítelem, nebo divokým zvířetem, aniž by po sobě zanechali jakoukoli stopu. Nebo si také osvojili schopnost ohýbání reality a manipulace, kdy dokázali z ničeho vytvořit iluzi tisíců válečníků, která měla za cíl odstrašit nepřátelský kmen. Stejně tak dokázali pomocí hypnózy zkrotit nebezpečné zvíře.
Tyto schopnosti jste mohli spatřit ve filmu Krokodýl Dundee 1 – 3, kde byly ukázány prostřednictvím Mika Dundeeho, který se je od domorodců naučil.
Přírodní medicína Opravdových lidí
Další fascinující oblastí znalostí Opravdových lidí bylo jejich hluboké porozumění přírodní medicíně. Domorodci měli rozsáhlé znalosti o léčivých rostlinách a jejich využití, což jim umožňovalo léčit různé nemoci a zranění bez potřeby moderní lékařské technologie. Marlo Morganová ve své knize popisuje, jak tito lidé dokázali z přírodních zdrojů připravit léky a léčebné směsi, které například dokážou do 24 hodin ošetřit krvácející zranění, nebo ochránit tělo před dehydratací. Jejich léčitelské praktiky byly výsledkem tisíciletí pozorování a zkušeností, předávaných z generace na generaci, což jim umožňovalo udržovat zdraví a rovnováhu v souladu s přírodou. Některé z jejich bylin byli také otestovány vědou, pro své protirakovinné účinky, ale farmaceutické lobby zakázali těmto bylinám přístup do západní medicíny.
Morganová v knize píše:
„Vím například, že australská pýchavka, ohromný fungus, který obsahuje protirakovinnou látku zvanou calvacin, se teď vědecky zkoumá. Kůra určitého stromu také obsahuje látku proti nádorům zvanou acronycin.“
Přijímání nového a odkládání starého
Opravdoví lidé také měli zajímavý způsob vnímání světa a života. Byli si dobře vědomi, že všechno se mění a že je třeba se přizpůsobit. Proto odkládali vše staré, jako jsou názory, přesvědčení, jména, nefunkční vztahy a přijímali vše nové. Tímto způsobem se uvolňili od minulosti a byli otevřeni novým možnostem a příležitostem.
Morganová v knize píše:
„Domorodci nepoužívají jména stejným způsobem jako my, a tak jsem si mohla každé spojit s jeho nositelem, místo abych se pokoušela je vyslovit. Domorodé děti dostanou jméno po narození, ale rozumí se samo sebou, že každý jednotlivec prochází ve svém životě vývojem a že časem ze svého prvního jména vyroste a vybere si jiné, vhodnější. Od každého se očekává, že si změní jméno několikrát za život, podle toho, jak rozvíjí svou moudrost a tvořivost a jak naplňuje své životní poslání. V naší skupině byli mimo jiné Vypravěč Příběhů, Výrobce Nástrojů, Strážkyně Tajemství, Švadlena a Velký Hudebník.“
Oslavy skutečných životních milníků
Na rozdíl od západní kultury, která slaví narozeniny jako den kdy jsme se narodili, Opravdoví lidé místo narozenin oslavovali okamžiky, když se někdo z jejich členů stal lepším člověkem. To znamená, že sám jedinec si uvědomil, že se stal lepším člověkem a rozhodl se oslavit to se svými přáteli a příbuznými. Tyto oslavy byly výrazem sebeuznání a motivací pro morální a osobní růst dalších členů kmene. Tento přístup kladl důraz na kvalitu života a duchovní hodnoty, spíše než na pouhé „přežití dalšího roku“.
Pohled Opravdových lidí na současnou civilizaci
Opravdoví lidé nic nevlastnili. Vše co potřebovali si vypůjčili z přírody. Otrockému materialismu „mutantů“ odmítli zasvětit svůj život.
Opravdoví lidé – na rozdíl od jiných aboridžinců – se rozhodli zůstat u svého tradičního způsobu života a to krátce po té, co slyšeli vyprávění jiných aboridžinců o otrockém způsobu života „mutantů“ – takto aboridžinci nazývají bílé lidi.
„Zdá se, že pro Mutanty se práce stala rizikem. Vaše podnikání začalo, protože lidé mohli věci získávat snáze kolektivně než jednotlivé a protože každému jednotlivci dalo podnikání příležitost k vyjádření jeho talentu a umožnilo mu vstoupit do vašeho peněžního systému. Ale teď je jediným cílem vašeho podnikání v něm pokračovat. Nám se to zdá divné, protože zatímco výrobek i lidi vidíme jako něco skutečného, podnikání tak nevidíme. Je to pomyslná věc založená na dohodě, a přesto je jejím cílem prostě jen pokračovat, bez ohledu na všechno ostatní. To je pro nás těžko pochopitelné,“ řekla Morganové členka kmene, která si říkala Švadlena.
Morganová dále v knize píše:
„Mluvili jsme o průmyslu a průmyslových výrobcích. Všichni se shodli na tom, že auta jsou dobrý dopravní prostředek. Mít auto však také znamená, že je člověk otrokem, protože je musí splácet, může mít dopravní nehodu, může se dostat do konfliktu s druhými řidiči a udělat si nepřátele. Také se s autem musí v poušti dělit o drahocennou vodu – nic z toho jim nestálo za to. Vždyť stejně nikam nespěchají. Když jsme se uložili na noc, myslela jsem stále ještě na Švadleniny poznámky. Podnikání není skutečné, je to jen dohoda, a přece jediným cílem podnikání je pokračovat bez ohledu na to, jaký to má vliv na lidi, výrobky a služby! Na někoho, kdo v životě nečetl noviny, neviděl televizi ani neslyšel rádio, to byl nesmírně bystrý postřeh. V té chvíli jsem si přála, aby tuhle ženu mohl slyšet celý svět. Možná, že by se o tomhle místě nemělo mluvit jako o konci světa, ale naopak by se mělo nazývat ohniskem lidského zájmu.“
Odchod opravdových lidí do jiné dimenze
Opravdoví lidé Morganové řekli, že současná civilizaci jim již nemá co dát. V důsledků vypalování a zabíraní další půdy se rozhodli, že jako kmen budou držet celibát a již nebudou plodit další potomky na tento svět, který je svou chamtivostí vytlačuje z jejich přirozeného prostředí, které bylo od pradávna jejich domovem.
Náčelník Opravdových lidí Morganové řekl:
„My, kmen Opravdových Lidí Božské Jednoty opouštíme planetu Zemi. V čase, který nám zbývá, jsme se rozhodli žít na nejvyšší duchovní úrovni – v celibátu, což je způsob, jak prokázat tělesnou disciplínu. Rozhodli jsme se nepřivádět na svět další děti. Když odejde náš nejmladší člen, bude to znamenat konec národa čistých lidských bytostí. Jsme však věční. Ve vesmíru je mnoho míst, kde na sebe duše, které nás budou následovat, mohou vzít tělesnou podobu. Jsme přímí potomci prvních lidských bytostí. Od věků procházíme zkouškou přežívání a držíme se pevně našich původních hodnot a zákonů. Naše kolektivní vědomí udržovalo zatím zemi pohromadě. Nyní jsme ale dostali svolení k odchodu. Lidé na světě se změnili a zbavili se části zemské duše. Odcházíme, abychom se k ní v nebi připojili. Vybrali jsme si tě jako našeho posla. Chceme, abys pověděla svému lidu, že odcházíme a přenecháváme vám matku Zemi. Modlíme se za to, abyste si uvědomili zhoubné účinky vašeho způsobu života na vodu, zvířata, vzduch a na vás samotné. Modlíme se za to, abyste své problémy vyřešili dříve, než zničíte svět.“
Návrat zpět do „civilizace“
Morganová strávil celkem tři měsíce svého života v kmeni Opravdových lidí, z nichž velkou část s nimi putovala po Australské pouští bez jakéhokoliv vybavení. Tato zkušenost pro ni byla velmi transformačním zážitkem, protože si uvědomila, že Opravdoví lidé jsou bez materiálních statků mnohem šťastnější a svobodnější, než „mutanti“, kteří se neustále honí za penězi a slávou.
Morganová popisuje svůj návrat do civilizace:
„Ještě včera jsem měla všechno, co jsem potřebovala: jídlo, šaty, přístřeší, zdravotní péči, společnost, hudbu, zábavu, přátele, rodinu a spoustu veselého smíchu – a všechno zadarmo. To bylo teď nenávratně pryč. Dnes se neobejdu bez žebrání. Všechno, co jsem potřebovala k životu, jsem si musela koupit.
Kniha“Poselství od protinožců“ není jen příběhem o cestě jedné ženy do srdce australské buše, ale i inspirativním poselstvím o možnosti žít život v harmonii s přírodou, v hlubokém spojení s druhými a v neustálém osobním růstu. Marlo Morganová skrze svou knihu předává čtenářům moudrost, kterou získala od Opravdových lidí, a vyzývá nás k zamyšlení nad naším vlastním způsobem života, který je založen na neustálém materiálním konzumu, který nemá s opravdovým životem nic společného.
V závěru Morganová dodává:
„Máme k dispozici techniku, která by nám umožnila nakrmit každého člověka na světě, a znalosti, s jejichž pomocí bychom mohli všem lidem dát prostředky k sebevyjádření, dodat jim pocit sebevědomí, poskytnout jim přístřešek a mnoho dalších věcí, jen kdybychom si to přáli.“
Facebook komentáře