autor: Martin Kirschner
Kromě otázky, jak prodloužit lidský život, lidstvo rovněž od pradávna řeší otázku, proč. Proč prodlužovat lidský život až k nesmrtelnosti a zda skutečně končí lidský život smrtí fyzického těla nebo lidská duše přežívá a její život pokračuje dále.
Jsou klíčem k nesmrtelnosti humři? (Public Domain)
Jsou klíčem k nesmrtelnosti těla humři?
Humři se od lidí liší tím, že produkují enzym telomerázu, který je schopný do nekonečna obnovovat jejich buňky. Mohla by tato bílkovina podobně fungovat u lidí a prodloužit lidský život o několik desítek let?
Je možné, že by se následující scéna mohla v budoucnosti skutečně odehrát? Asi padesátiletá Američanka Lucy Adamsová usedá do křesla luxusně vybavené ambulance. Ačkoliv má už tři vnoučata, na jejím těle byste vrásky hledali jen stěží. „Tak kolik si dneska dáme, paní Adamsová?“ ptá se pacientky sestřička. „Cítím se nějak unaveně, poprosím o dávku a půl. Nikdy by mě nenapadlo, že budu někdy humra konzumovat nitrožilně a vyměním ho za plastického chirurga,“ usmívá se Lucy a zavírá oči, aby neviděla jehlu, se kterou se sestra blíží k nastavené ruce.
Je humr skutečně oním hledaným elixírem mládí a budou se buňky humra v budoucnosti hromadně vpichovat nitrožilně k zamezení stárnutí? Proč ale chce paní Adamsová svůj život prodloužit? Západní civilizace si tuto otázku často neklade a zůstává na povrchu. Lidé prostě chtějí žít déle, smrt a stárnutí obecně vnímají jako něco negativního, co je třeba oddalovat.
Prastaré způsoby k dosažení nesmrtelnosti
Již ve středověku byli v Evropě alchymisté, kteří se snažili vytvořit pilulku či lektvar zajišťující panovníkům nesmrtelnost. Ve starověké Číně údajně podstatného prodloužení lidského těla dosahovali taoističtí a buddhističtí mniši, a to buď vnitřní kultivací pomocí metod určených pro rozvoj těla a mysli, nebo vnějšími prostředky, jakými byly příprava elixírů, používání bylinek a lektvarů. Hlavním důvodem, proč taoisté hledali nesmrtelnost, bylo prodloužení života, aby měli dostatek času pro svoje zlepšování a cestu za duševní dokonalostí a dosažení vesmírného Tao (Cesty).
Metody taoismu a buddhismu dokáží údajně dosahovat zpomalování metabolizmu, a tím také zpomalení stárnutí a prodloužení života. Další jejich pokročilé metody údajně dokáží rozvíjet tělo za jeho fyzické hranice a dosáhnout zastavení procesu stárnutí na cestě za duševní dokonalostí.
Buňky, které nestárnou
Podle nejnovějších vědeckých výzkumů jsou humři pouze jedním druhem ze skupiny živočichů, kteří jsou „biologicky nesmrtelní“. Znamená to, že nelze říci, jak vysokého věku by se mohli dožít, kdyby je nepostihla například onemocnění, zranění nebo nebyli chyceni. Jejich buňky totiž nestárnou. Alespoň ne běžným tempem. K jejich fyzickému opotřebení dochází zřejmě v nepoměrně delších intervalech než u jiných mořských živočichů.
V roce 2009 se rybáři z amerického státu Maine podařilo ulovit desetikilového humra, jehož věk byl odhadován na nejméně 140 let. Jakého věku by se dožil, kdyby nebyl chycen? Mohli by vědci zázračné schopnosti humrů využít k prodloužení lidského života?
Klíč ukrytý v DNA
„Čím více vědců se o zkoumání tohoto jevu zajímá, tím častěji se vynořují další a další živočišné druhy, které se jeví jako schopné zcela vzdorovat procesu stárnutí,“ vysvětluje americký biolog Simon Watt. „Tyto druhy samozřejmě jednou zemřou, ale na rozdíl od lidí to není v důsledku nedostatečné látkové výměny. Nežijí ve schránce předurčené k zániku.“ Zatímco lidské buňky jsou k stárnutí naprogramované, některým živočichům tento program chybí. Jejich buňky se tak neustále obnovují.
Jakýsi vzorec, podle kterého se chovají, najdeme v DNA. V každé z nich je totiž chromozomové vlákno, přičemž chromozomy jsou zakončeny uzávěry nazývanými telomery. Ty se při dělení buněk postupně krátí a nakonec, když zmizí úplně, buňka umírá. U humrů to ale funguje jinak. Jejich tělo totiž obsahuje enzym telomerázu, který způsobuje, že se telomery nezkracují a obnovují se, takže buňky jednoduše neumírají.
Nesmrtelní, ale bez sexu
Mnoho z druhů, u kterých se „nesmrtelnost“ objevuje, se reprodukuje jinak než pohlavním stykem. „V evoluci nezáleží na tom, zda je něco dobré pro konkrétní organismus, ale jak je to podstatné pro geny, které mají být předány dál,“ vysvětluje názor jednoho z vědeckých proudů Simon Watt.
Poprvé byla nesmrtelnost zkoumána u ploštěnců (kmen prvoústých živočichů). Schopnost obnovovat tkáně je u nich tak velká, že dokáží regenerovat i tak těžká zranění, jako je obdoba zničeného mozku. Za tuto jejich schopnost může také enzym telomerázy. Nemají ho ale všichni. Byl totiž zjištěný jen u těch druhů, které se rozmnožují bez sexu.
Bude dosaženo nesmrtelnosti pomocí robotů?
Ruský podnikatel Dmitry Itskov odstartoval v únoru roku 2011 projekt iniciativa 2045, jehož cílem je zajistit lidem nesmrtelnost. Ve spolupráci s dalšími ruskými vědci vytváří speciální roboty, kteří prý budou po vložení lidského mozku schopni fungovat jako náhradní lidská těla. Itskov zákazníky loví mezi současnými bilionáři.
Právě je oslovuje přes časopis Forbes s otázkou, zda by o jeho nabídku stáli. „Máte možnost financovat projekt, který vám prodlouží život až k nesmrtelnosti. Není to žádné sci-fi nebo fantasy. Máte možnost se ujistit, že tohoto cíle bude dosaženo během vašeho života,“ přesvědčuje je Itskov. Podle jeho slov by se vše mělo stihnout do roku 2045.
Mají vědci pravdu, když říkají, že nesmrtelnosti lze dosáhnout pomocí buněk nesmrtelných živočichů, změnou DNA, případně nahrazením stárnoucích částí těla roboty? Nežene se však výhradně materiálně založená moderní věda příliš dopředu bez kladení důrazu na duchovní stránku lidského bytí a morální otázky?
Někteří skeptikové označují její počínaní za protikladné k přirozenému koloběhu života a řádu věcí, který se prastaré lidské civilizace snažily dodržovat a neodvažovaly svévolně porušit? Honba za nesmrtelností je vždy nutně spojena s pátráním po samotném smyslu lidského bytí, otázkou, na niž západní věda nepřináší žádné hlubší odpovědi.
Facebook komentáře