V dnešní digitální době se mnozí z nás zapojují do různých online komunit, aby sdíleli informace, zkušenosti a vzájemně si pomáhali. Nedávno jsem se připojil k jedné WhatsApp skupině, jejímž cílem bylo řešit aktivity kontroverzního podnikatele Jiřího Vokiela Čmolíka, který je spojován s projektem kryptoměny Kauri a obviněn z podvodného jednání vůči investorům . Tato zkušenost mi poskytla cenné poznatky o výhodách a úskalích online komunikace v rámci velkých skupin a zda má cenu vracet se stále do minulosti, kterou už jste jednou uzavřeli.
Nedávno jsem se přihlásil do WhatsApp skupiny, kde lidé řeší podvodníka Jiří Vokiel Čmolíka, který okradl investory o jejich investice i v souvislosti s kryptoměnou Kauri a jinými projekty. Problém u WhatsApp skupin je ten, že najednou mají všichni na vás vaše telefonní číslo – proto nedoporučuji vám přihlašovat se do Whatsapp skupin, kde jsou neznámí lidé. Když jsem se ve skupině nabídnul, že lidem pomůžu s vypracováním trestního oznámení a povedu celou záležitost trestně právně, tak si dovedete asi představit co se ve skupině se 130 investory začalo dít. Začal mi neustále zvonit mobil, ve skupině mě lidé začali zasypávat nepotřebnými informacemi a do toho ani někteří nechápali co se po nich chce, což znamená, že jsem se těmto lidem musel individuálně věnovat a vše vysvětlovat.
To mě přimělo zamyslet se:
Proč mi lidé volají na mobil?: Jediný úkol byl ve skupině jakně daný. Myslím, že jsem vše dostatečně a jednoduše vysvětlil. Nebyl důvod, aby mi někdo volal na mobil, protože úkol nebyl ani povinný. Navíc nikomu z nich jsem na sebe telefonní číslo nedal a nevyzval lidi k tomu, ať mi volají. To, že ve Whatsapp skupině je vaše telefonní číslo veřejné všem členům skupiny, není můj problém. Dobře celou situaci shrnul slovy jeden z organizátorů skupiny, který napsal, že „nestíhá lidi telefonicky odbavovat“. Nevím jestli si to tito lidé uvědomují, ale organizátor je také jenom člověk, který má nějaký osobní a pracovní život, a ne aby telefonicky neustále řešil požadavky 130 investorů.
Proč se lidé neumí zaměřit na jednu věc?: Koncept jedné věci popsal autor Gary Keller ve své knize Jediná věc. Zde autor popsal, že pokud chce člověk dosáhnout úspěchu, tak musí soustředit pozornost na jedinou věc. V momentě, kdy vás ve skupině lidé začnou zasypávat nepotřebnými informacemi, obavami, že to nevyjde, upozorňováním na chyby, dalšími pravidelnými požadavky, tak se rozptyluje pozornost a lidé ztrácení směr toho, čeho ve skutečnosti chtějí v tuto chvíli dosáhnout – zda je potřeba nějak upravit trestní oznámení – a kvůli ztracené pozornosti také vznikají další otázky od těchto lidí. Prostě začarovaný kruh z kterého se nemůžete vymotat.
Nechápejte mě špatně. Přeji všem těm investorům, aby se jim vrátili všechny jejich peníze a podvodník Čmolík byl odsouzen. Na druhé straně jsem si musel položit otázku, zda se chci opět obětovat a ve vším tom chaosu ztrácet čas s lidmi, kteří se ani neumí zaměřit na jedinou věc. Kvůli tomu bych také musel přerušit práci na svých současný projektech. Do toho se musím přiznat, že jsem v té době řešil poměrně závažné rodinné problémy. Než abych se psychicky zhroutil, tak jsem se rozhodl, že se již sebeobětovat nebudu. Sebeobětoval jsem za éry Covidu, kde jsem upozorňoval na rizika vakcíny a také v případě války na Ukrajině, kde jsem lidem vysvětloval, jak se nás naši politici snaží zatáhnout do války s Ruskem. Kdybych se na to vykašlal, tak by kvůli vakcinaci bylo mnohem více mrtvých lidí a pravděpodobně bychom byli blíže válce, ale třeba tím, že bych se v té době více věnoval kryptoměnám, tak bych dnes mohl být milionářem. Nelituji toho, že jsem pomáhal lidem, ale čas sebeobětování u mě již skončil. Nemůžu prostě zachránit celý svět.
Zatímco podvodník Čmolík se směje někde v Kostarice (podle posledních dostupných informací někde v Nikaragui, nebo Kolombii), tak já abych po něm ještě uklízel bordel – radši bych mu nakopal prdel. Stejně tak Jan Masnica, který s Čmolíkem rozjížděl kryptoměnu Kauri si jede dál své projekty a o podvedené investory se nestará. Tak proč bych to měl dělat já, když jsem kvůli jejich podvodům přišel také o peníze a ještě bych měl ztrácet čas s lidmi, kteří ani nechápou co se po nich chce?
Ten důvod proč některé „elity“ dokáží organizovat světové krize, řídit supersystémy, korporace a tak dále, je ten, že umí spolupracovat na jedné věci. A to se naučili ve svých elitních školách, zatímco ostatním lidem byla vštěpována roztříštěnost mysli a rozdělenost – když někomu ve škole pomáháte, nebo někdo si od vás nechá pomáhat, tak je to bráno za podvádění. Pak se nemůžete divit, že lidé neumí vzájemně spolupracovat a ani se nedokážou koncentrovat na tak banální věc, jako je otázka úpravy trestního oznámení.
Organizaci dané WhatsApp skupiny jsem přenechal původnímu organízatorovi, který danou skupinu založil. Účast v této skupině mě naučila si uvědomit, že jako jednotlivec mám omezený čas a nemůžu spasit celý svět. Také jsem si opětovně uvědomil, kolik energie, pozornosti a času vás stojí to, pokud opětovně zabředáváte do minulosti, kterou již nelze napravit. Zkušenost s podvodníkem Čmolíkem beru jako cennou lekci, která mě do budoucna snad ochrání před tím, abych nenaletěl ještě větším podvodům. Nyní je pro mě prioritou jít stále vpřed a neotáčet se za zády. Je čas si plnit sny.
Facebook komentáře