Australská vláda dělá významné kroky směrem k úplnému digitálnímu dohledu a kontrole pomocí zákona o digitálním ID, který spojuje 128 osobních dokumentů a „indikátorů“ do centralizovaného vládního systému.
Tento systém je navržen tak, aby zjednodušil identifikaci v různých sektorech, jako je bankovnictví a úvěrování, a v budoucnu se potenciálně rozšířil na sledování spotřeby CO2 a skóre sociálního kreditu.
Začátkem tohoto týdne australská vláda také zavedla přísná nařízení týkající se přístupu k sociálním sítím. Dětem mladším 16 let bude nyní zakázán přístup k sociálním sítím, což mnozí považují za předstupeň rozsáhlejších zákazů pro uživatele všech věkových kategorií. Jinými slovy bez digitálního ID se na sociální sítě a v budoucnu i na celý internet nedostanete.
Kritici varují, že by digitální ID mohlo sloužit jako prostředek k další kontrole online diskuze tím, že by vládě umožnilo omezit přístup k platformám sociálních médií podle vlastního uvážení.
Sociální kreditní skóre
Australský vládní digitální ID systém (AGDIS) bude v nadcházejícím roce zaváděn ve čtyřech fázích, které se mohou překrývat nebo jim předcházet pilotní projekty.
Návrh zákona o digitálním ID prošel australským Senátem letos v dubnu a kritici varují, že rostoucí tlak na sledování emisí uhlíku a skóre sociálních kreditů v Austrálii představuje významnou hrozbu pro občanské svobody a soukromí.
Sociální kreditní skóre, které sleduje chování jednotlivců v různých aspektech života – včetně finančních transakcí, sociálních interakcí a online přítomnosti – představuje zjevnou hrozbu pro svobodu projevu a soukromí.
Systém funguje tak, že vyhodnocuje občany na základě jejich aktivit – online i offline – a potenciálně trestá ty, jejichž činy nebo názory nejsou v souladu se státem schválenými standardy.
V Číně již byl zaveden systém sociálních kreditů a široce se diskutuje o jeho potenciálu zneužití. Tamní občané čelí následkům od zákazů cestování po sociální ostrakismus, pokud jejich skóre klesne příliš nízko.
Rizikem je, že podobně jako v Číně, by stejná opatření mohla být použita v Austrálii, kde by vláda mohla omezit přístup ke službám, cestování nebo dokonce zaměstnání na základě výše sociálního kreditního skóre jednotlivce. Digitální ID porušuje osobní soukromí, protože každá akce a interakce se stává zaznamenaným datovým bodem používaným k posouzení „hodnoty“ jednotlivce v očích státu.
Sledování CO2
Sledování spotřeby CO2 představuje další vrstvu potenciální vládní kontroly. I když se cíl snížit uhlíkovou stopu v boji proti změně klimatu může zdát vznešený, spojení spotřeby CO2 s osobní svobodou může být problematické. Pokud vláda dokáže sledovat a omezovat CO2 jednotlivce, může začít regulovat osobní chování způsoby, které ovlivňují každodenní život. Mohlo by to například uvalit sankce nebo omezení na množství energie, kterou doma spotřebováváte, na druh dopravy, kterou jezdíte, nebo dokonce na vaše stravovací volby – například vám pomocí digitální měny umožní si k jídlu kupovat jenom cvrčky, abyste konzumací hovězího byfteku nevypouštěli prděním příliš mnoho CO2 do ovzduší.
To by mohlo vést k „sociálnímu kreditnímu skóre“ spojenému nejen s chováním, ale také s dopadem na životní prostředí, kde by jednotlivci, kteří překročí určitou hranici CO2, mohli čelit omezením nebo sankcím.
Implementace takových opatření by účinně donutila jednotlivce změnit svůj životní styl, aby splnili vládou uložené ekologické kvóty, což by omezilo osobní svobodu.
Pokud tato opatření nebudou zrušena, tak radikálně omezí osobní svobody, potlačí disident a nakonec povedou ke společnosti, kde je individuální svoboda jednotlivce podrobena autoritářské vládní kontrole.
Podobnou kontrolu u nás zavádí i česká vláda Petra Fialy, kdy se všichni tvůrci video obsahu musí zaregistrovat u RRTV, které shodou náhod také bojuje proti „dezinformacím“. Majitelé nemovitosti si musí udělat rekonstrukci nemovitosti, aby jejich nemovitost nevypouštěla příliš CO2, což je zásah do majetkových práv. Když k tomu přičteme i blokaci alternativních webů, tak lze z toho vyvodit, že to co se děje v Austrálii je i u nás v České republice.
Prosazování totalitních zákonů a opatření vládami nám znázorňuje, že pravděpodobně budeme žít v budoucnosti, kde bude každý náš čin sledován, hodnocen a regulován státem. Na mnoha úrovních k tomu dochází již nyní.
Facebook komentáře