Aspartam je jedno z nejznámějších umělých náhradních sladidel. Je asi 200x sladší než sacharóza, bez chuťově výrazných vedlejších pachutí. Na trhu se objevuje pod různými obchodními značkami (nejznámější je asi NutraSweet, dále pak Canderel, Equal, Fansweet, Irbis). Jeho dopady na zdraví jsou předmětem sporů a spekulací. Na potravinách bývá označován jako Aspartame, APM nebo E951.
Historie
Aspartam byl objeven ve společnosti Searle v roce 1965 při výzkumu léku proti vředům. Od přelomu 60. a 70. let firma Searle prováděla testy s perspektivou pro komerční využití. Poprvé byl schválen v roce 1983 americkým Úřadem pro kontrolu léčiv (FDA, Food and Drugs Administration).
Použití
Aspartam se v současné době používá jako náhražka cukru v potravinách, především v tzv. nízkoenergetických nápojích a jako korigens v některých tekutých perorálních léčivech a přípravcích pro hygienu ústní dutiny. Aspartam je přísadou ve více než 6 000 druzích potravinářských výrobků.
Aspartam se používá jako náhražka cukru k běžnému slazení, k výrobě sypkých nápojů, čajů, žvýkaček, některých jogurtů, některých dezertů, pudinků, snídaňových cereálií, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce, vitamínových doplňků a dalších. Většinou se nepoužívá v pokrmech, které je nutné zahřívat, tepelně upravovat.
Seznam všech konkrétních potravin a nápojů, které toto éčko obsahují naleznete zde.
Zdravotní (ne) závadnost
Dosavadní existující klinické zázemí ukazuje, že aspartam je v množství, které je v současnosti povolené pro použití jako neenergetické sladidlo, naprosto bezpečný. Ovšem i závěry EFSA jsou netransparentní a zpochybňovány.
Kumulativní účinky z přijmu vícero potravin, obsahujících Aspartam, nejsou prozkoumány a u konzumentů většího množství potravin s Aspartamem příjem methanolu může několikrát překročit limit EPA (Environmental Protection Agency).
Studie provedená v roce 2012 odhalila negativní vliv dlouhodobé konzumace aspartamu na nervovou soustavu krys.
V roce 1984 se objevily zprávy arizonského ministerstva zdravotnictví, že se objem methylalkoholu v Aspartamu při vyšších než obvyklých teplotách zvyšuje nad přípustnou úroveň a stává se toxickým.
Aspartam je velmi nebezpečný při poruchách enzymatické činnosti, které jsou příčinou onemocnění zvaného fenylketonurie (PKU). Osoby postižené touto nemocí nemohou v těle přirozenou cestou snižovat látky, které vznikají z aspartamu (aminokyselina fenylalanin). Aspartam obsahuje mimo jiné právě fenylalanin, který při zmíněné nemoci tělo nedokáže zpracovat. Vysoká koncentrace fenylalaninu v krvi tak může způsobit poškození mozku. U citlivějších osob se použití aspartamu mohou objevit silné bolesti hlavy. Kromě toho byly zaznamenány bolesti břicha, nevolnost, zmámenost, poruchy vidění, ztráta paměti, deprese a alergie kůže. Před nedávnem se objevily poznatky, které vyvolaly diskusi o tom, že aspartam je rizikovým faktorem při vzniku mozkových nádorů.
Kritika
Podle tvrzení v knize Doba jedová od Anny Strunecké (známé jako odpůrkyně přídatných látek v potravinách) byl Aspartam původně vyvinut jako bojová neurotoxická látka. Měl ovlivňovat myšlení nepřítele na bojišti a v zázemí měl být roznášen kontaminovanou vodou a dlouho trval spor, zda aspartam schválit jako potravinářské sladidlo. Anna Strunecká v knize Doba jedová tvrdí, že náruživý konzument nápojů slazených aspartamem do sebe může dostat až 250 miligramů metanolu denně, což prý 32× překračuje bezpečný limit. Podle FDA je sice maximální doporučená (bezpečná) denní dávka metanolu 7,1 až 8,4 mg, ale na kilogram tělesné hmotnosti. Pokud tedy člověk váží 60 kilogramů, je nutné výše uvedené číslo hmotností člověka vynásobit. Toho si zřejmě prof. Strunecká nevšimla, a proto píše o 32× překročeném limitu.
David Icke ve své knize Spoušť o Aspartamu říká:
„Rumsfeld použil své vnitřní kontakty ve Washingtonu, aby si pojistil, že Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA – Food and Drug Administration), dá zelenou vstupu na trh pro nechvalně známé umělé sladidlo Aspartam (známý pod mnoha názvy), které má velmi neblahé účinky na nervovou soustavu člověka. Rumsgeld byl pro Searle totéž, co byl Cheney pro Hulliburton. Dokumenty FDA, zveřejněné podle zákona o svobodném přístupu k informacím v roce 1995, odhalují, že podle vědeckých výzkumů jsou vedlejší účinky této úděsné aspartamové substance pro člověka nebezpečné a způsobují slepotu, smrt, mozkové nádory, mozkové léze, bolesti hlavy, změny nálad, kožní polypy, nespavost, deprese, snížení inteligence a ztrátu krátkodobé paměti. Investigativní novinářka a výživová poradkyně Carol Guilfordová popsala Aspartam jako „molekulární holocaust“. Právě tento prostředek, který potlačuje lidskou mysl (vlastně ji ´oslazuje´), byl důvodem proč byl Donald Rumsfeld v roce 1977 ve firmě Searle zaměstnán – aby pro tuto společnosti získal vládní povolení k prodeji. A v lednu 1981 za podpory jeho kamarádů, kteří byli u moci, se mu to konečně podařilo a Aspartam mohl být koncem tohoto roku ´oficiálně schválen´. Komisař pro FDA byl následně vyhozen a jeho funkce byla přidělena Dr. Arthurovi Hullu Hayesovi, který prozkoumával nové kontrakty pro Ministerstvo obrany USA. Jeho prvním velkým rozhodnutím ve funkci bylo schválení použití Aspartamu v suchých potravinách. A jeho posledním rozhodnutím, které vydal v roce 1983, bylo schválení použití Aspartamu v nealkoholických nápojích. Došlo k tomu navzdory důkazům o vedlejších účincích a také navzdory názorům členů jeho vlastní vyšetřovací komise. Poté Hayes FDA opustil, aby se stal hlavním poradcem ve společnosti zabývající se vztahy s veřejnosti (tedy PR – public relations – pozn překl.). Tato společnost patřila Rumsfeldovu Searlu. Rumsfeld byl odměněn miliony dolarů za to, že dokázal Aspartam vmanipulovat na trh. Dostal také dvanáct miliónů dolarů, když byla firma Searle koupena Monsantem, promotérem geneticky upravovaných potravin. Společnost Monsanto se sloučila s firmou Bayer, která byla součástí I.G. Farben, která shodou okolností provozovala koncentrační tábor v Osvětimi. To je tedy sprcha, to je tedy Síť.“
Závěr
Aspartam je nervová látka, která se dříve používal pro vojenské učely proti vojákům k ovlivňování myšlení nepřítele. Schopnost této látky snižovat inteligenci člověka a napadnout jeho nervovou soustavu dokazuje, že slouží k ovládání populace. Čím více je populace hloupější, tím více se dá ovládat. Navíc tato látka zkracuje délku života a způsobuje smrt, což z ní činí jeden z mnoha nástrojů depopulace.
Teď už rada od Aurorana Drift Lavuse (Zprávy z Galaxie), že máme pít studánkovou vodu, dává hlubší smysl. Celou dobu je lidstvo tráveno různými nápoji, potravinami a vakcínami, aby čím dál níž klesala jeho energetická úroveň a tím pádem i možnost pozvednout své vědomí potřebné k přechodu do vyšší dimenze.
Pití studánkové vody je zdarma, energeticky pročišťuje organismus a člověk má jistotu, že nepřiimá žádné jedy do svého těla. Není tedy na škodu chodit pravidelně do přírody a přinášet si studánkovou vodu sebou domů.
Facebook komentáře