To je vzkaz vlády, která nabízí občanům levné dřevo, pokud si je v lese sami pokácí.
Co udělá český občan? Ze strachu před umrznutím a v hamounské touze získat otop za pár korun řeže, kácí, shromažďuje zásoby dřeva na několik topných sezon. Ve své sobeckosti se nedívá na to, že ničí plíce země, teplotní regulátory, poskytovatele domovů mnoha živočišným druhům. Vystrašenému člověku je jedno, že přispívá k přírodní nerovnováze, podporuje vznik ničivých suchých období nebo katastrofických záplav. Hlavní pro něj je, aby on sám přežil.
Je smutné zjištění, že mnoho lidí bez zapojení rozumu opět skočí vládě na lep. Věří, že stát se dvěma jadernými elektrárnami má nedostatek energie, kterou následně musí dovážet, že musí zavřít všechny kohouty ekologického plynu z různých absurdních důvodů. Zdá se, že vláda se rozhodla naši zemi zničit nejen po stránce ekonomické ale i přírodní.
Tak jako je nežádoucí, aby člověk pracoval ve své firmě nebo místním malém podniku, tak je nepřípustné, aby si pěstoval vlastní potraviny na své zahradě nebo, nedej bože, choval dobytek pro obživu. Potlačení těchto aktivit je zajišťováno výše zmiňovaným povolením kácet lesy téměř zadarmo, tolerováním používání glyfosátů, vybíjením drůbežích chovů bez důvodu, podporou letecké dopravy, která vypouští těžké kovy do ovzduší, což má za následek např. extrémní počasí nebo negativní, oslabující dopady na rostliny, které jsou pak náchylné k nejrůznějším chorobám a škůdcům.
Člověk snažící se o zajištění alespoň nějakých zdravotně nezávadných potravin vyčerpán nepřetržitým bojem proti zmíněným faktorům často rezignuje. Pak už není obtížné dosáhnout takového stavu, aby lidé neměli jinou možnost získávat svoji obživu než pracovat jen v obrovských nadnárodních firmách, zavření v halách bez denního světla, dnem i nocí, odtržení od svých rodin. Bude o ně postaráno. Budou pod kontrolou. Živeni potravinami obsahujícími jeden chemický koktejl, zdravotně opečovávaní dalším chemickým koktejlem budou lidé žít bez radosti v depresi a nemoci.
Malá jiskřička naděje je v pár procentech obyvatelstva, které jejich představám vzdoruje. Mají potřebu být svobodní a svůj život naplnit prací, která jim dává smysl, potravinami, které jsou zdravé a radovat se ze života, a to bez kontroly, bez podmínek, bez dovolenek. Ptají se, proč najednou utichly ekologické výkřiky, proč nikoho nezajímá stav půdy, krajiny a lesů. Zanedbáním péče o toto národní bohatství se každá země postupně přibližuje chudobě.
Přemýšlivý jedinec si položí otázku: „Proč by demokraticky zvolení vládcové měli jít proti blahu své země?“ To je ovšem další obsáhlé téma pro jiný článek.
Facebook komentáře