Jako potravinářská aditiva se přidávají extrémně malé částice různých sloučenin s neznámými účinky.
Pokud patříte k lidem, které často najdete v potravinových uličkách obchodů s potravinami, jak čtou etikety a hledají přísady, které neumíte vyslovit a nechcete je jíst, pravděpodobně jste si všimli několika přísad, které, aniž byste o tom věděli, jsou pro vás vyrobeny pomocí nanotechnologie – procesu, který přeměňuje stříbro, měď, zlato, hliník, křemík, uhlík a oxidy kovů, nebo jiné kovy, na částice atomu o velikosti jedné miliardy metru.
Mezi běžně používané přísady o velikosti nanočástic patří oxid titaničitý, který může být nejznámější přísadou. Jiné, jako je oxid křemičitý, uhličitan vápenatý, oxidy a hydroxidy železa, křemičitan vápenatý, fosforečnany vápenaté a syntetické oxidy křemičité, jsou jen některé z přísad, které mohou být právě teď ve vaší spíži.
Nová složka
Nanotechnologie se od 90. let 20. století široce využívá při výrobě potravin a její částice jsou nepředstavitelně malé – jedna setina velikosti pramene lidských vlasů. Udělají naše jídlo barevnější, jasnější, krémovější nebo křupavější a udrží je déle čerstvé.
Aditiva o velikosti nanočástic také zvyšují účinnost některých našich léků.
Nanotechnologie se používá při výrobě každodenních produktů, jako je elektronika, potraviny a obaly potravin, léky, hračky, oblečení, opalovací krémy, kosmetika, doplňky stravy a mnoho dalšího.
I když mohou poskytnout nespočet výhod, tyto stále populárnější zlepšováky produktů si podle spotřebitelských skupin a odborníků berou svou cenu – a tato cena je naše zdraví.
Zdravotní důsledky
Protože jsou tyto částice tak malé, studie ukázaly, že mohou narušit hematoencefalickou bariéru. Vědci již tuto kvalitu zkoumají u léků určených k léčbě neurologických stavů. Ale pokud jde o jídlo, tak toto není funkce, kterou by někdo požadoval zahrnout. Tyto částice jsou také schopny cirkulovat po celém těle a absorbovat se do krevního řečiště a orgánů. Mohou pronikat buněčnými stěnami a potenciálně vytvářet záněty a nemoci.
„Mohou procházet výstelkou střev a vstupovat do krevního řečiště, což může vyvolat zánětlivou nebo imunitní reakci,“ řekl Georgios Pyrgiotakis z Harvard School of Public Health. „Mohou se také hromadit v různých částech těla, včetně plic, srdce a reprodukčních orgánů.“
Ve studii z července 2020 skupina výzkumníků z University of Massachusetts Amherst zjistila, že oxid titaničitý, který se běžně přidává do žvýkaček, cukrovinek, nápojů a dezertů, způsobil změny ve střevních mikroorganismech dvou skupin myší.
Oběma byly podávány dávky oxidu titaničitého. Jedna skupina byla krmena nízkotučnou stravou a druhá vysokotučnou stravou. Po dalším testování k izolaci účinku oxidu titaničitého měly obě skupiny zánět tlustého střeva, což může vést k bolestem břicha a průjmu. Obézní myši měly výraznější příznaky.
Technologie vakcín
Nanotechnologie se v současnosti používá ve dvou ze tří mRNA vakcín proti COVID-19, které se dnes ve Spojených státech podávají.
mRNA ve vakcínách obklopuje lipidový nanočásticový povlak, který jim umožňuje proniknout buněčnou stěnou.
„Lipidové nanočástice jsou zásadní složkou vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna mRNA COVID-19 a hrají klíčovou roli v ochraně a účinném transportu mRNA na správné místo v buňkách,“ uvedla Chemical Abstracts Service, divize americké společnosti. Chemická společnost.
„Z mnoha vyvíjených vakcín proti COVID-19 představují dvě vakcíny, které vykázaly nejslibnější výsledky v prevenci infekce COVID-19, novou třídu očkovacích produktů: Skládají se z řetězců mediátorové ribonukleové kyseliny (mRNA) zapouzdřených v lipidových nanočásticích. (LNP).”
Vědci však nadále volají po větším dohledu nad těmito látkami ze strany Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) kvůli jejich velikosti. Protože snadno procházejí hematoencefalickou bariérou, mohou ji poškodit změnou vrstvy buněk, které lemují vnitřní stěnu krevních cév.
FDA se na to podívá bíž
FDA, agentura pověřená dohledem nad těmito přísadami, začala vážit zdravotní rizika nanočástic.
Agentura v současnosti klasifikuje nanočástice v potravinách pod označením Generally Recognized as Safe (GRAS), pokud výrobce již používá stejnou přísadu ve větším množství.
„Distribuce velikosti částic potravinové substance může ovlivnit její schopnost absorbovat se v těle nebo migrovat z potravinových obalů do potravin,“ uvedlo FDA v dokumentu s pokyny o nanotechnologiích v potravinách z roku 2007.
„FDA neposuzuje kategoricky všechny produkty nanomateriálové nebo jinak zahrnující aplikaci nanotechnologie jako skutečně neškodné nebo škodlivé. FDA monitoruje vyvíjející se vědu a má rozsáhlou výzkumnou agendu, která pomáhá vyhodnotit bezpečnost a účinnost produktů využívajících nanotechnologie.“
V roce 2011 byla vytvořena pracovní skupina FDA pro nanotechnologie, aby koordinovala své úsilí s výzkumnými pracovníky ve Spojených státech a na mezinárodní úrovni. Jejím cílem je školit zaměstnance v nejnovější vědě na nejmodernějších zařízeních a podporovat společné výzkumné projekty.
„Produkce a aplikace nanočástic ve spotřebitelských produktech je díky rozvíjející se oblasti nanotechnologií na historickém maximu,“ uvedlo FDA ve webovém vysílání Grand Rounds v roce 2017. „Přímá detekce a kvantifikace stopových úrovní nanočástic ve spotřebitelských produktech je velmi náročná a problematická.“
Drobné částice, rostoucí problém
Do roku 2020 FDA oznámila, že za posledních 10 let raketově vzrostl počet žádostí o schválení produktů obsahujících nanotechnologii. Podle mnoha odborníků ve Spojených státech existuje 1900 až 2500 potravinářských výrobků, které využívají nanotechnologie.
V reakci na zdravotní obavy týkající se těchto produktů přijaly země po celém světě kroky k omezení nebo zákazu některých nebo všech nanotechnologií ve svých potravinách.
V roce 2010 Kanada zakázala nanotechnologie při výrobě biopotravin. Od roku 2011 Evropská unie vyžaduje, aby všechny potraviny byly označeny, pokud obsahují umělé nanomateriály. V roce 2015 seskupení požadovalo dodatečné testování pro zajištění zdravotní nezávadnosti.
V roce 2018 byla Evropská komise pro bezpečnost potravin požádána skupinou vědců v rámci agentury, aby odmítla potravinářskou přísadu oxid křemičitý jako bezpečnou pro spotřebu kvůli nanočásticím v ní, dokud nebude možné potvrdit distribuci velikosti částic.
Od 1. ledna 2020 zakázala Francie vstup do země všem potravinám obsahujícím oxid titaničitý.
Ve Spojených státech FDA nevyžaduje, aby byly označeny nebo zakázány žádné produkty vyrobené s nanočásticemi, a jejich pokyny doporučují dohled případ od případu. Výzkum dlouhodobých účinků požívání nanočástic je stále omezený.
Překlad: Martin Kirschner (www.vipnoviny.cz)
Zdroj: epochtimes.com
Facebook komentáře