Autor: Allen Zhong.
Německý kancléř Olaf Scholz (vlevo) a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij přijíždějí na společnou tiskovou konferenci do Kyjeva 14. února 2022. (Sergej Supinskij/AFP přes Getty Images)
Členství Ukrajiny není v programu Severoatlantické aliance (NATO), řekl v pátek německý kancléř Olaf Scholz.
„V Moskvě a při mé návštěvě jsem také jasně řekl, že tato možnost [členství Ukrajiny v NATO] není na stole a nebude se konat,“ řekl během rozhovoru pro německou veřejnoprávní stanici ZDF.
„Veřejně jsem řekl, že všichni víme, že členství Ukrajiny v NATO dnes není na programu aliance,“ dodal. „To pochopil americký prezident, to pochopil i francouzský prezident.“
Scholz řekl, že sdílí obavy ruského prezidenta Vladimira Putina o bezpečnost a objasnil Putinovi, že Ukrajině nebude umožněn vstup do NATO.
„Rusové se obávali otázky kontroly jejich bezpečnosti. [Putin se obával], že NATO má na Ukrajině vojenské vybavení a rakety mířící na ruské území. Proto jsme se snažili dát jasně najevo, že k tomu nedojde,“ upřesnil.
Epoch Times požádaly tiskovou kancelář NATO o vyjádření.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg hovoří během tiskové konference před dvoudenním setkáním ministrů obrany aliance v sídle NATO v Bruselu dne 15. února 2022. (Kenzo Tribouillard/AFP prostřednictvím Getty Images)
Snaha Ukrajiny o členství v NATO se zdála být jedním z klíčových sporů, které způsobily pokračující rusko-ukrajinskou válku.
V únoru 2019 podepsal tehdejší ukrajinský prezident Petro Porošenko dodatek k ústavě, který zemi zavazoval stát se členem NATO a Evropské unie poté, co zákon schválil parlament.
Porošenko řekl vedení ukrajinských ozbrojených sil několik dní poté, co podepsal dodatek, že vstup do NATO je pro Ukrajinu zárukou bezpečnosti.
Na ruské straně Putin říká, že Rusko potřebuje stanovit „červené linie“, aby zabránilo Ukrajině vstoupit do NATO, s tím, že rostoucí vazby Ukrajiny s aliancí by z ní mohly udělat odpalovací rampu pro rakety NATO namířené na Rusko.
Spojené státy a další ukrajinské aliance se pokusily vyhnout válce zmírněním napětí mezi Ruskem a Ukrajinou.
Kreml však kritizoval Spojené státy a NATO za to, že neřešily základní bezpečnostní obavy Moskvy, a požadoval, aby NATO zastavilo svou expanzi na východ a aby v blízkosti ruských hranic nebyly rozmístěny úderné zbraně.
Putin zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února poté, co selhaly snahy oddálit válku.
Ruské ozbrojené síly udělaly rychlý pokrok a během prvního týdne údajně obklíčily několik ukrajinských měst nebo zařízení.
Údajně také získali kontrolu nad Chersonem, přístavním městem na jihu Ukrajiny.
Ruské síly se však setkaly se silným odporem ukrajinské armády, zejména na okraji ukrajinského hlavního města Kyjeva.
Odpor ukrajinských sil a vlastní logistické potíže Ruska zpomalily rychlost postupu ruské armády, uvedlo ministerstvo obrany Spojeného království.
Překlad: Martin Kirschner (www.vipnoviny.cz)
Zdroj: epochtimes.com
Facebook komentáře