Autor: Martin Kirschner.
New York a Frankfurt nad Mohanem jsou centra řízení globalistické moci (Public Domain)
V dnešní době dosáhla úroveň globalizace nesmírných rozměrů. Jsou vyhlašovány lockdowny a tím ničeny malé a střední podniky, které skupují nadnárodní firmy do svých konglomerátů. Politici jsou pouhými loutkami na výplatní pásce těchto globalistických firem.
Rád bych v tomto článku citoval z knihy „A jde se na to“ od Michaela Morrise. Ačkoliv kniha byla vydána v roce 2014, tak popisuje vlastně to, co se dnes děje, akorát jsme to tehdy neviděli. Citát je ze str. 90 této knihy:
Citát z knihy:
„Globalizace
Pod pojmem globalizace se rozumí proces celosvětového propojování organizací a zájmů přesahujících hranice jednotlivých zemí, a to především v oblasti hospodářství a politiky. Tyto organizace mají silný vliv na všechny kultury a společnosti na Zemi – a také na životní prostředí. Myšlenka globalizace (vybudovat organizace, jež přesahují hranice i zákony států, vytunelovat je a pak je nahradit něčím jiným) je velmi stará.
Když si v minulosti nějaká země podmanila jinou, ať už vojensky, nebo cestou sňatků, definovaly se nové hranice a každý věděl na čem je. Globalizace však netouží po tom podmaňovat si státy oficiálně. Chce nepozorovaně a tajně ovládnout centra moci. Skupuje systematicky regionální firmy jednu za druhou a tiše je integruje do pyramidy vlastní společnosti. Místní politiky a jiné vlivné osobnosti připíše na seznam příjemců odměn (například za jejich práci poradců) a díky tomu bez velkých třenic ziskají vliv ve všech částích země. Některé společnosti se tak ve svém oboru dopracovaly k jakémusi druhu monopolu. Čím větší vliv člověk tajně má, tím více může obcházet místní zákony, dopřávat si ekonomické výhody a postupně vytlačit veškerou konkurenci – čili malé firmy. Oficiálně se to zdůvodňuje bojem o přežití jemuž jsou i vystaveny i samotné velkokoncerny. Uplatňuje se při tom archaistická zásada „buď já, nebo ty“. Vychází se z předpokladu, že člověk ve své přirozenosti vyhledává konkurenci a musí bojovat o přežití, což je samozřejmě nesmysl. Všechna fungující společenství totiž spočívají na soužití, sdílení a vzájemné podpoře namísto boje jednoho proti druhému.
První organizace, jež myšlenku globalizace uplatnila v praxi, byla katolická církev. Ve dvanáctém století zahájila křížové války, aby lidem na celém světě vnutila svůj „produkt“ – katolickou víru. Dnes už není tajemství, že šlo především o moc a peníze. Jejich nástrojem se stali templářští rytíři. Tajně se spřáhli s benediktinskými a cisterciánskými mnichy, jejichž kláštery během svých tažení využívali jako skrýše, nemocnice a uložiště zbraní. Jejich organizace představovala první globální banku. Měli prsty ve všech lukrativních obchodech. Vše probíhalo za podpory papeže, což jím ve velmi krátké době zajistilo nesmírné bohatství, aniž by někdo oficiálně věděl, co a kde templáři vlastní. S trochou nadsázky lze říct, že představovali první nadnárodní koncern. Když začali být pro mocipány příliš nebezpeční, násilím je donutili na začátku čtrnáctého století řád rozpustit. Jeho majetek poté přešel na johanity, a tedy na katolickou organizaci, která opět podléhala papeži.
Tento malý výlet do historie je důležitý pro lepší pochopení principů globalizace a neoliberalismu čili ústupu států z hospodářství. Globalizace v podstatě znamená vytvoření tajného nedemokratického státu, jenž vydává své vlastní zákony, stanovuje standardy životního prostředí i sociální tarify, a hlavně díky monopolu nebo kartelu si může podle svého určovat také ceny svého zboží. Globalizace je tedy opakem volného tržního hospodářství a transparentního utváření cen.
Tajný stát řídí předsednictva nadnárodních koncernů. Ta se nemusí (snad s vyjímkou některých významných akcionářů) nikomu zpovídat, protože nejsou nikým volena. Chovají se jako tajemníci stran komunistické diktatury – s jedním rozdílem: nežijí mezi běžnými smrtelníky, ale sedí ve svých kancelářích v některém z mrakodrapů na Manhattanu nebo Mainhattanu (Frankfurt nad Mohanem) a vládnou miliardám lidí, jež neznají a kteří jsou jim zcela lhostejní.“
Konec citace.
Shrnutí
Je otázkou jestli jsou lidé schopni si uvědomit, že volby nic neřeší a o výslédku je již předem rozhodnuto. Do státních funkcí jsou dosazování politici, kteří berou odměny za to, že prosazují zákony a nařízení, které nahrávají peníze a zakázky globalistickým firmám. Lidé jsou pro ně pouhým zdrojem příjmů, které musí podojit ať už povinným kupovaním zdravotních materiálů, daněmi a dalšími poplatky.
Firmy jsou záměrně pomocí lockdownů likvidovaný, aby mohli být skoupeny nadnárodními firmami. Lidé pak budou plně závislí na těchto nadnárodních firmách patřící globalistům a ti budou určovat za jakých podmínek (vakcína) u nich můžete nakupovat, či využívat jejich služby. Jelikož konkurence bude zničena, tak nebudete mít na výběr.
Facebook komentáře