Autor: Martin Kirschner.
Životní prohry patří k životu, i když bolí. (Public Domain)
Život není dokonalý a pro mnohé skýtá určitá úskalí. Možná, že i vám se stalo, že vám v životě něco nevyšlo a berete to jako životní prohru. V tomto článku si řekneme jak čelit životním prohrám a jak jim čelí například neúspěšní, nebo úspěšní lidé.
Životní prohry patří k životu
V prvé řadě je třeba si uvědomit, že životním prohrám se nevyhneme. Osobně neznám člověka, který by v životě jenom vyhrával. Pokud takový člověk existuje, tak to bude nejspíš člověk, který sedí někde v koutě a nic nedělá, aby něco nepokazil. Takový život je ale podle mě sám o sobě prohrou.
Možná to bude znít jako paradox, ale největší životní prohry zažili úspěšní lidé a podnikatelé. Tím, že se neustále pouštějí do riskantních projektů, na sebe často berou riziko neúspěchu. Nicméně úspěšní lidé si často uvědomují, že životní prohry patří k životu a díky nim se naučí, jak být úspěšným a bohatým.
Lidé, kteří své životní prohry proměnili v úspěch
Donald Trump, než se stal americký prezidentem, tak stavěl v New Yorku a po celém světě výškové budovy. V jednu dobu se dostal do finanční krize, kdy dlužil desítkám investorům stovky miliónů dolarů. Tenkrát prohlásil „I ten nejchudší bezdomovec je bohatší než já“. Místo toho, aby rezignoval, tak nabídl investorům, aby investovali ještě více peněz, což u nich vzbudilo nevoli. Dokázal je však přesvědčit a nakonec s tímto návrhem souhlasili. Donaldu Trumpovi se poté podařilo vydělat stovky miliónů dolarů zpátky.
Robert Kiyosaky známý americký autor knihy „Bohatý táta, chudý táta“ ještě před tím než zbohatl a stal se úspěšným podnikatelem a investorem, tak v začátcích svého podnikatelského období přespával jako bezdomovec ve svém autě i se svou manželkou. Jeho víra v konečných úspěch byla tak pevná, že se odmítal vzdát a zaměstnat jako běžný zaměstnanec, aby měl na zaplacení nájmu. Raději přespával v autě a věnoval se naplno budování svého podnikání, které z něj nakonec udělalo milionáře.
Steave Jobs, který založil známou společnost Apple, byl ze své vlastní firmy vyhozen akcionáři a vedením. Místo toho, aby se cítil zahořklý a na všechno abdikoval, tak si založil novou společnost Next a spolupracoval s filmovou společností Pixar. Nakonec muselo vedení společnosti Apple Steava Jobse uprosit, aby se vrátil, protože bez jeho vedení se společnost dostávala do finančních potíží. Od té doby se také v Silicon Valley stalo smrtelným hříchem vyhodit zakladatele startupu z jakékoliv společnosti, i když se to později také stalo Travisu Kalanickovi, zakladateli Uberu.
Tomáš Baťa známý český podnikatel, který vyráběl obuv, musel čelit nově zavedeným clům, což by znamenalo konec jeho podnikání, pokud by ovšem nenalezl řešení. Rozhodl se proto, že se clům vyhne tak, že přenese výrobu do zemí, kde jeho firma obuv prodávala. Šlo o megalomanský projekt, kdy zakládal továrny i v zemích třetího světa. Nakonec byla jeho zakladatelská továrna ve Zlíně rozbombardovaná spojeneckými vojsky, protože tam nacisté vyráběli vojenskou obuv. Jeho firma i přesto vyráběla dál obuv v zahraničí a existuje dodnes.
Zatímco běžní lidé by se po takových prohrách, které zažili úspěšní lidé, ihned složili, tak úspěšní lidé dost dobře vědí, že prohry patří k životu a dá se z nich vzít velká ponauční, aby se v budoucnu již neopakovaly. Za vším totiž stojí vytrvalost a víra v úspěch.
Vezměte osud do vlastních rukou
Západní pohled je na řešení životních proher celkem zdravý. Když se podíváme na Japonce u kterých je největší míra sebevražd na světě, tak pokud takový Japonec utrpí ve svém životě nějakou životní prohru, tak spáchá sebevraždu (harakiri). Mají tak nastavený kulturní mindset (způsob myšlení). Nicméně i když v současné době nevidíme jak svou životní prohru řešit, tak to neznamená, že způsob neexistuje. Pouze jej ze způsobů svého myšlení v současné době nevidíme.
Normální člověk přirozeně tíhne k tomu dělat věci správně a dobře, nicméně je tolik věcí na světě, které se můžou posrat. Například když vás někdo zradí, podvede, stát vás začne regulovat a dávat vám pokuty, selže technika, přátelé, přijde finanční krize, nebo prostě ještě nemáte dostatek zkušeností. To všechno jsou věci, které nemůžete ovlivnit.
Aby člověk ve svém životě uspěl, tak se nesmí vzdávat. Boxer také po první ráně neuteče z ringu. Pokud nejde složit vašeho nepřítele (životní prohru) přímým úderem, tak to půjde bočním, nebo můžete zkusit úder hákem, případně kop. Klíčem je nalézt cestu, jak své životní překážky porazit a proměnit je v konečné vítězství.
Co dělat když zažijeme životní prohru
Pokud člověk zažije nějakou silnou životní prohru, tak by se ji podle mě neměl snažit ihned vyřešit, pokud nezná přesné řešení. Často totiž, když se na problém díváme s odstupem 5 cm, tak jej vidíme rozmazaně. Schválně si zkuste dát například ukazováček pět centimetrů od zraku. Uvidíte jej rozmazaně a ještě k tomu dvakrát. To už vidíme dvě životní prohry.
Nejhorší také je spadnout do sebelítosti, naštvání, deprese, propadnutí alkoholu, nebo jiným návykovým látkám. Samozřejmě v takových situací se tyto duševní stavy často dostaví, ale neměli bychom v nich setrvávat, protože rozdírají naši duši a zakalují naši mysl.
Návykové látky také nic neřeší. Pouze nám pomáhají na chvíli utéct od daného problému a vytváří v našem životě další životní prohry, jako třeba když alkoholici skončí v léčebnách, nebo jako bezdomovci na ulici bez rodiny a přátel.
Špatné řešení životních proher (Public Domain)
Proto pokud člověk zažije ve svém životě velkou životní prohru, tak by se na ní měl podívat s odstupem a dát si na její řešení čas a prostor. Mě osobně už několikrát pomohlo vzít si delší dovolenou, podívat se někam do zahraničí a trávit dlouhý čas v přírodě meditacemi. Často totiž, když člověk přestane řešit problém přímo, tak se řešení objeví samo. Celkově o přínosech cestování jsem psal také v minulém článku.
Meditace je pro mě také klíčem k tomu jak poznat sám sebe. Pokud poznáte sami sebe, tak naleznete způsob, jak řešit své problémy, životní prohry a překážky s chladnou hlavou. Koneckonců spousta úspěšných lidí, kteří dokázaly své překážky rozdrtit na prach, často medituje.
Budhisté tvrdí, že v tento okamžik nám pomůže najít řešení pomocné vědomí, v západní společnosti známé jako vyšší já. Pomocné vědomí často pomáhá umělecky založeným lidem. Například když se snaží skladatel srdceryvně složit nějakou píseň, tak často není schopen ze sebe vydat jediný tón. Když se pak rozhodne dát si pauzu a jít na procházku, tak náhle z čistajasna přijde inspirace a skladatel po návratu domů složí za pár desítek minut celou píseň. Lidé, kteří jsou umělecky založení, tento jev znají, ale nedokáží si jej běžně vysvětlit.
To je také důvod proč praktikovat ve svém životě meditaci. Pomocí meditace se vám podaří napojit na vaše pomocné vědomí, díky kterému naleznete způsob, jak vyřešit vaši životní prohru.
Samozřejmě jsou také situace, kdy nemá cenu některé životní prohry vůbec řešit, protože na ně řešení neexistuje a svým vlivem nejsme schopni tuto situaci zvrátit. Řešením pak je nic neřešit:
„Má-li problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. Když řešení nemá, starosti nepomohou.“
Dalajláma
Pokud nějaká životní prohra nemá řešení, tak to i přes to neznamená, že se člověk nemůže zdokonalovat a vydat ze sebe to nejlepší. Minulost už vrátit nemůžeme, ale můžeme si určit, jaká bude naše přítomnost a budoucnost. Snažte se vzít osud do svých rukou a celý vesmír vám bude naslouchat.
Facebook komentáře