První Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Žijeme v zemi, kde konzumace alkoholu je společenskou normou. V zemi, která si sama vyrábí cenově dostupné všechny druhy alkoholu – pivo, víno a tvrdý alkohol. Přílišná spotřeba alkoholu však může vést k duchovnímu úpadku jednotlivce a dokonce i celého národa, jeli tento problém masově rozšířen.
Tomáš Garrigue Masaryk, první československý prezident a významný filozof, se ve své knize „O alkoholismu“ věnoval problematice konzumace alkoholu a jeho dopadům na společnost. Tento spis, publikovaný jako součást jeho sociálních úvah, odrážel Masarykův celoživotní zájem o etické otázky a sociální reformy.
„K zásadní změně v Masarykově vztahu k alkoholu došlo na přelomu století, před jeho padesátým rokem. Poznal, že alkohol je spíš k zlému, a přestal jej zcela pít. Jednou se s tím dokonce písemně svěřil svému velkému kamarádovi, malíři Hanuši Schwaigerovi,“ napsala ve své práci Helena Pavlicová.
Masaryk si uvědomil, že abstinence zaručuje vyšší kvalitu života, radostnější a čistší postoj k věcem i lidem. Podle něj je abstinence také základem pro pevné zdraví a vysoký morální charakter.
Masaryk především cílil na mladé lidi, protože věřil, že staré už nepřevychová. V roce 1901 uspořádal své turné po českých zemích, kde promlouval k mladým lidem a než aby je odrazoval od pití alkoholu, tak se spíše snažil zaměřit na pozitivní výhody abstinence.
„Když se člověk v hostinci stravuje, není na tom nic závadného. Ale hospoda stravuje rovněž ducha a tělo mladého člověka. To vysedávání v hospodě, to pivaření – to ničí… Proto se rozumný student stane abstinentem. Nebude pít, vůbec nebude pít! To je dnes jediné pravidlo. (…) Není radosti tam, kde člověk ničí zdraví a sílu. (…) Alkohol znamená také nižší úroveň mravní a společenskou“, řekl Masaryk.
Masaryk neměl rád ani pivo.
První světová válka
Masaryk v knize vzpomíná na období 1. světové války, kdy působil jako český legionář. Všiml si, že když rakouskouherští vojáci jeli na frontu, tak byli „zpiti pod obraz“. Uvedl, že „neviděl jediného opilého pruského vojáka“. Tento střet dvou světů jej donutil se zamyslet nad společenským vlivem alkoholu na osud země.
Hlavní myšlenky
Masaryk v knize představil několik klíčových myšlenek:
Alkoholismus jako společenský problém – Masaryk vnímal nadměrnou konzumaci alkoholu nikoliv jen jako individuální selhání, ale jako závažný společenský problém, který negativně ovlivňuje celou společnost.
Morální aspekt abstinence – Zdůrazňoval morální rozměr střídmosti a abstinence. Pro Masaryka byla kontrola nad vlastními touhami znakem silného charakteru a morální integrity.
Sociální dopady alkoholismu – Detailně analyzoval, jak alkoholismus přispívá k chudobě, domácímu násilí a rozpadu rodinných struktur.
Vzdělání jako cesta k řešení – Věřil, že klíčem k omezení alkoholismu je vzdělávání a osvěta, nikoliv jen zákazy a regulace.
Osobní odpovědnost – Zdůrazňoval osobní odpovědnost jednotlivce za vlastní zdraví a blaho společnosti.
Ze známých Masarykových výroků o alkoholismu mohu uvést tyto:
„Alkohol je metla lidstva; zničil více životů než mor, hlad a válka dohromady.“
„Národ, který propadl alkoholu, ztrácí svou svobodu zevnitř.“
„Pijan není jen nemocný člověk, ale také morálně slabý jedinec.“
„Abstinence není odepřením si požitku, ale cestou k vyšší svobodě ducha.“
„Čím více alkoholu ve společnosti, tím méně svobody a pravdy.“
Pavlicová shrnula Masarykovy myšlenky: „Alkoholismus prýští z touhy po pozitivní slasti, ale též z nespokojenosti se sebou samým a svým okolím. Otupuje duševní činnost člověka, jeho rozum, cit i vůli. Zmenšuje chápavost, zeslabuje pozornost. (…) Oběti alkoholismu přesahují daleko oběti války; ale oběti alkoholismu pouze neumírají, nýbrž plouží se bídně svým chorobným životem a vštěpují svůj úpadek příštím pokolením.“
Masarykův přístup k alkoholismu byl součástí jeho širší filozofie. Kromě toho, že se vyhýbal alkoholu, tak byl také vegetarián a jedl pouze třikrát denně, protože věřil, že člověk by se neměl přejídat. Vstával velmi brzo ráno, sprchoval se studenou vodou a pak vykonával sokolská cvičení. Každý den hodinu až dvě chodil, nebo se projížděl na koni. „Žít do sta let by nemělo být žádné umění, má-li člověk zdravé návyky“, poznamenal Masaryk.
Jeho životní filozofie zdůrazňovala osobní zodpovědnost, vzdělání a etický přístup k životu jako základy zdravé demokracie, společnosti založené na morálních principech a ekonomické prosperitě.
„Budu se na vás dívat, jak si vedete. Budoucnost patří střízlivým!“, zdůraznil Masaryk.
Facebook komentáře