Pokud se globální blok dokáže úspěšně odpoutat od amerického dolaru, vstoupíme do nového globálního řádu.
Hlavním důvodem naši zpackané ukrajinské strategie je to, že jsme podcenili Rusko. Podcenili jsme jeho odolnost, velikost a sílu jeho ekonomiky, soběstačnosti a spojenectví, které bylo schopno vybudovat.
Součástí budování tohoto procesu spojování je Brics+. Zkratka zahrnuje země jako jsou Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika. „Plus“ znamená nové členy: Írán, Egypt, Etiopii a Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie se má brzy připojit. Několik dalších zemí je také částečně připojeno ve formě „Brics partneři“.
Dohromady Brics+ tvoří 35,4 procenta světové ekonomiky. Na vyspělé průmyslové země G7 připadá 29,6 procenta. Rozdíl je ještě větší, vezmeme-li v úvahu jejich podíl na celosvětové populaci. Brics+ má téměř 45 procent, zatímco G7 má 10 procent.
Co nás tedy činí tak jistými, že můžeme vyhrát tuto studenou válku 21. století, když jsou větší než my a společně jsou také bohatší? A ještě když k tomu připočteme to, že si západ spoutává ruce řetězy sankcemi, kterými sám nejvíc trpí a zavádí Green Deal, který dusí jeho ekonomiku?
Západní ekonomové a političtí stratégové se drží jedné myšlenky: že dolar dominuje světovému obchodu. Takto mohou USA vnutit svou vůli ostatním. Dominance dolaru dává americké administrativě privilegium sankcionovat země prostřednictvím finančního systému. Prakticky všechny banky na Západě jsou v té či oné formě závislé na dolarových trzích.
Často slýchám argument, že se nemusíme bát Brics+, protože nevytvoří společnou měnu, která by mohla porazit dolar. Toto tvrzení spadá do kategorie pravdivých a nesmyslných. Brics+ nevytvoří jednotnou měnu. EU je varovným příkladem toho, jak může společná měna skončit rostoucími politickými rozdíly mezi jejími členy. Brics+ jde po něčem jiném – buduje infrastrukturu, která svým členům umožňuje směrovat finanční toky mezi sebou, aniž by v jakémkoli bodě vstoupili do dolarového vesmíru, který by jim mohl zmrazit peníze. Takzvaný Brics Pay byl velkou hvězdou na svém summitu koncem října v jihoruské Kazani. Brics Pay je platební systém založený na blockchainu, který využívá stejnou základní technologii jako bitcoin a další kryptoměny.
Platební systémy jsou tématem, o kterém se běžně ve zpravodajských časopisech a novinách nedočtete – z dobrého důvodu. Jsou součástí instalace globálních finančních systémů. Pro mnoho lidí se jedná o nudné téma. Ale v dnešním světě se tyto platební systémy ukázaly jako kritický geopolitický nástroj, protože umožňují zemím bránit se proti západním sankcím.
Brics+ představuje přibližně 35–40 procent celosvětového obchodu, přesto jsou tyto země vydány na milost a nemilost USA, protože většina jejich obchodu je v dolarech. To platí i pro obchodní toky v rámci regionu Brics+. Francouzský ekonom Jacques Sapir řekl, že Brics+ je na cestě k přesunu až 80 procent této části obchodu z amerického dolaru pomocí Brics Pay během příštích pěti let. To bude mít obrovský dopad na rovnováhu globální finanční síly. Přibližně 60 procent světových devizových rezerv je v současnosti drženo v dolarech. S novým platebním systémem by v tomto ohledu mohl Brics+ do pěti let předběhnout dolar, vypočítal Sapir. V takových projekcích jsem opatrnější, ale s trendem má pravdu. Brics+ nepotřebuje jedinou měnu, aby se stal nezávislým na americkém dolaru. Vše, co potřebuje, je technologie blockchainu pro 21. století.
Západní sebeuspokojení je založeno na pozorování, že svět měl vždy pouze jednu dominantní měnu. Do poloviny 20. století to byla libra a od té doby je to dolar. Dominance jednotné měny má síťový efekt – vítěz bere vše. Blockchain ale mění kalkul. Jedním ze způsobů, jak uvažovat o této technologii, je jako zabezpečená účetní kniha, která sleduje platby – open source (otevřený zdrojový kód). Blockchain není jen páteří kryptoměn. Můžou se prostřednictvím něj provádět platby mezi bankami a centrálními bankami. Dobrým příkladem toho je kryptoměny XRP, která se současným býčím trhem kryptoměn zaznamenává jeden z největších nárustů tržní hodnoty.
Makroekonomové, zejména ti, kteří radí vládám, velmi podcenili dopad blockchainu a kryptoměn. A mnozí to stále dělají. Také podceňují dopad Brics Pay. Nepochopili, že tato technologie umožňuje zemím zbavit se závislosti na USA.
Vazalská náklonnost spojená s klamným přesvědčením, že celý svět vzhlíží k Západu, jsou hlavními důvody, proč stále podceňujeme naše protivníky. Proto i definitivní prohra Ukrajiny je jen otázkou času.
Západní politici si myslí, že Brics+ není tak politicky soudržné jako Západ. To je současně pravdivé a zároveň zavádějící. Členské státy Brics+ nepotřebují stejnou míru politické integrace, jakou máme v G7, NATO nebo EU. Na rozdíl od Číny a Ruska nemají Indie a Brazílie zájem o vojenskou, nebo ekonomickou konfrontaci s USA. Chtějí obchodovat se všemi a ne se stát součástí jednotného politického spektra. Rusko, Severní Korea a Írán se sblížily. Čínský Si Ťin-pching uzavřel strategické spojenectví s Vladimirem Putinem, přestože si udržuje odstup. Brics+ je různorodá spleť národů, kde jeho síla pramení ze zaměření na pár věcí, které mají tyto národy společného. Nejdůležitější je jejich touha snížit svou závislost na USA s cílem vytvořit nezávislý multipolární svět podobný tomu, který byl vytvořen spolu s decentralizovanými kryptoměnami.
A ani výsledek prezidentských volem v USA na tom nic nezmění. Americká obchodní a sankční politika se vyvíjela během několika administrativ. Nyní navíc s příchodem Trumpa jsou USA stále méně ochotné absorbovat globální obchodní přebytky a dotovat evropskou obranu. Donald Trump nemá ambice držet na uzdě geopolitické ambice Brics+ a stáhne své politické směřování na USA, které se potýká s mnoha problémy – nesplatitelné dluhy, ekonomická krize, migrace a různé formy ideologie. Globální odtržení od Západu je megatrendem našeho století a Brics+ bude hlavním nástrojem pro budování multipolárního globálního řádu.
Facebook komentáře